Finální teorie

V tomto spise se pokusím co nejasněji a v hloubce,ke které jsem se zatím dopracoval , vysvětlit základní poznatky finální teorie.Začnu svými třemi větami ,které jsou pilíře celé teorie,na kterých jsem vystavěl dokonalý dynamický obraz světa.
Tyto tři věty jsou obecné principi ,které jsem si odvodil z pozorování konkrétních jevů v přírodě.

První základní věta mé teorie zní:
1.Každý děj vede ke zvýšení homogenity-uspořádanosti,každé těleso klade tomuto zvýšení odpor.

Nejdříve je potřeba definovat homogenitu:Určitý útvar je tím homogenější,čím menší vzorek potřebuji k odvození podoby celého útvaru.Jinými slovi čím méně informace potřebuji k jeho popisu.Informace je tedy opakem uspořádanosti.(nebot´ homogenita=uspořádanost).Ted´ uvedu několik příkladů z reálného světa,které potvrzují tuto větu 1.Začnu od těch nejnázornějších až po ty ,kde to není skoro "vidět".

Asi nejnázornější je to v případě krupicové kaše posypané kakaem a cukrem.Po zamíchání je systém kakao-cukr-kaše homogenější,nebot´ kakao a cukr se rovnoměrně rozmístili v kaši a tudíž mi stačí malý vzorek kaše k odvození celé podoby kaše.Názorné je to i v případě dvou tekutin např.mléka a čaje.Naleju li mléko do čaje začnou se obě tekutiny smíchávat a to do té doby než budou obě tekutiny rovnoměrně rozmístěny v nádobě,jinými slovy než bude směs homogení-uspořádaná.

Uvedené příklady jsou poměrně jasné a skvěle potvrzují mojí větu.

Ted´ udělejme pokus,z jehož důsledků vyplyne další důležitý poznatek.Vezměme kus modelíny a vytvarujte ji do nějakého tvaru např.hrnku.Pak tento hrnek vemte a švihněte s ním o zem.Co se stane.Modelínový hrnek ztratí svůj původní tvar(ztratí část své původní informace)a "rozplácne se" o zem,čímž s ní vlastně splyne.Jinými slovy hrnek se po nárazu přispůsobil svým tvarem zemi(podlaze).Ztratil tak část své informace a "převzal" informaci od podlahy.Došlo tedy ke ztrátě informace a tedy ke zvýšení uspořádanosti!
Ted´ si místo modelýny představme skutečný hrnek.Ten ,protože není z modelíny,se"nerozplácne",ale rozbije na několik kusů.V principu je to ale to samé jeko v případě hrnku z modelíny!Ćím více hrnkem praštím o zem,tím více se rozbije a splyne se zemí.Dojde tedy opět ke zvýšení uspořádanosti!
Nevěříte?Nepřesvědčil jsem vás?
Tak si představte skleničku s nohou a dýnkem.Uříznuli nohu od dýnka a bańky, nemusím už popisovat, že noha je souměrná s bańkou a kolmá k dýnku.Bańka,noha a dýnko pak zaujmou polohu podle svého okolí s nímž vlastně splynou.Došlo tedy ke ztrátě informace a tím ke zvýšení uspořádanosti!
Už je to jasnější?Asi ano.


Tak a ted´ osvětlím co jsem tím chtěl vlastně dokázat :
Obecně mají méně odolná tělesa(např.sklenička)tendenci přijímat tvar-informaci(a ztrácet tak svou původní informaci-tvar) tělesa odolnějšího s nímž splynou.Např.sklenička spadlá na zem se rozbije a splyne tak s podlahou tím více,čím více ji rozbiju.Systém rozbitá sklenička a zem je pak jednodušeji posatelný(uspořádanější) než nerozbitá sklenička a zem ,právě proto ,že sklenička ztratila část své informace a splynula s podlahou.Což je důkaz toho že má věta 1. platí.Dofám ,že je jasné,že když to platí pro skleničku,pak to platí pro libovolné těleso.

Po tom všem co jsem vám tu řekl můžete namítnout, že jednotlivé,nepravidelně rozbité kusy přece nejsou jednodušeji popsatelné(uspořádanější).Ukážu vám na rozbité kachličce,že jsou jednodušeji popsatelné:Vezměme kachličku a rozbijme ji o zem.Co vznikne?Na první pohled nepravidelné a tudíž chaotičtější kusy.

Ale to jenom na první a povrchní pohled!Vezmemeli v úvahu poměr tloušt´ky a plochy,pak jsou rozbité kusy symetričtější než původní kachlička!Čím více kachličku rozbiju,tím více budou jednotlivé kusy symetričtější a tedy i uspořádanější!(a tím více splynou s okolím).

Další důležitý poznatek o uspořádanosti dává tento příklad:Mějme dvě hromady dřeva přibližně(nebo úplně ,to je jedno) stejného tvaru.Jedna hromada je ponechána tak ,jak byla vysypána z auta,druhá hromada je srovnáná tak,že všechny špalky jsou vodorovně poskládány na sebe.Která z těchto hromad je uspořádanější?Každý by asi řekl ,že ta druhá(poskládaná).Ale není tomu tak!Proč?Protože si stačí představit,že se na hromady budu dívat z různých úhlů.U té druhé (poskládané)hromady uvidím vždy jiný celek (jednotlivé špalky budou mít jiný směr).Kdežto u té neposkládané a na první pohled chaotičtější hromady budu mít větší šanci že uvidím stejný celek ze všech stran Nebo aspoń podobnější celek.Tudíž první(neposkládaná)hromada je symetričtější a tedy i uspořádanější!

Z toho co jsem zde napsal bezprosředně vyplývá závěr:Probíhá neustálý proces výběru struktury,která nejlépe odolává homogenizaci. Vesmír se tak sebeutváří v co nejodolnější strukturu.

Ted´ bych tu měl uvést co je to ta magická entropie.
Je to jednoduchý:entropie=uspořádanost-homogenita!Věta:"Entropie vždy roste" vyjadřuje,že homogenita vždy roste.Entropie tedy není mírou chaosu,jak se domnívá současná věda,ale je tomu přesně naopak-entropie je mírou uspořádanosti!

Podle současné vědy platí:S rostoucí teplotou entropie roste.Protože entropie=homogenita znamená to ,že s rostoucí teplotou homogenita roste!Ćím vyší je teplota,tím více se atomy vychylují ze svých vazeb(kmitají) a tím mají větší šanci "smíchat se" s jinou látkou.To vidíme např. z toho že teplejší plyny či tekutiny se rychleji promíchájí.Nebo např.železo je s rostoucí teplotou stále tvárnější,tudíž lépe přijímá tvar(informaci) od okolí.

Uvedené vlastnosti-to, že s rostoucí teplotou roste tvárnost těles a to ,že tělesa přejímají tvar odolnějších těles-lidstvo široce využívá např. při výrobě plastových,skleněných,kovových předmětů např. odléváním,lisováním.


Nepodařilo se připojit k MySQL.

Fatal error: Cannot break/continue 1 level in /3w/nazory.cz/f/finalniteorie/inc/spojeni.inc on line 5